Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problematika překladu vlastních jmen - kontrastivní analýza
BLÁHOVÁ, Kateřina
Předmětem bakalářské práce je problematika překladu vlastních jmen. Cílem práce je zmapování nejčastěji užívaného překladatelského postupu na základě analyzovaných jmen. Práce se dělí na dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části autorka pojednává o vlastních jménech a substantivech, a to z pohledu českých a španělských gramatik a dále jsou v této části rozpracovány nejznámější druhy překladů,. V části praktické je prováděna analýza vybraných vlastních jmen, které si autorka sama zvolila. V závěru práce jsou poznatky vyhodnoceny a na základě analýzy učiněn závěr. Práce je psána v českém jazyce.
Úvod do literární onomastiky
Dvořáková, Žaneta ; Harvalík, Milan (vedoucí práce) ; Šrámek, Rudolf (oponent) ; Krško, Jaromír (oponent)
Úvod do literární onomastiky Abstrakt Žaneta Dvořáková Česká onomastika je tradičně na velice vysoké úrovni, má kvalitní teoretickou i metodologickou základnu a je uznávána ve světě. Literární onomastice coby jedné z jejích oblastí však u nás, na rozdíl od mnoha jiných zemí, stále není věnována příliš velká pozornost. R. Šrámek - podobně jako v zahraničí např. K. Gutschmidt nebo W. F. H. Nicolaisen - poukazuje na její terminologickou a metodologickou rozkolísanost, nedostatečnou teoretickou propracovanost a na problém vymezení rozsahu jejího zkoumání. Právě na toto volání chtěla tato disertační práce odpovědět. Úvod do literární onomastiky si klade za cíl komplexní představení dosavadních teoretických a metodologických přístupů k literárním vlastním jménům a především rozšíření poznatků o literárních antroponymech. Výzkum se opírá o metodologicko-teoretické poznatky, k nimž domácí i zahraniční literární onomastika ve svém vývoji dospěla, zároveň vychází z nejnovějších poznatků obecné onomastické teorie. Teorie je založena na důkladné analýze literárních děl českých i světových z 19. a převážně 20. století. Excerpovaná díla záměrně reprezentují širokou škálu literárních žánrů, což umožňuje sledovat některé jevy v širším rámci a vysledovat i některé paralely, které by nám při žánrovém omezení zůstaly skryty....
Biblická osobní vlastní jména v českém znakovém jazyce
Matušková, Marie ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
(česky) Jména v biblické době měla význam, ten my (nejen Češi) už dnes nevnímáme. To je jedna věc. Jména v psaných jazycích dnešní doby se od Septuaginty, Vulgáty začaly překládat nebo přepisovat a jejich význam se tím pro čtenáře ztrácel. Vidí v něm už jen zvuk. Jak je tomu v případě překladu jmen biblických osob do českého znakového jazyka? A jak je to s jejich významem? O tom moc nevíme. A tomu se věnuje tato práce, její cílem je zjistit vznik jmenných znaků biblických osob v českém znakovém jazyce a zjistit jejich motivovanost. Práce vychází z jazykových dat shromážděných metodou excerpce videí od Bible bez hranic a elicitace, provedenou mezi neslyšícími respondenty ze dvou týmů (Praha, Brno). Oba týmy používají shodné znaky, už z toho důvodu, že na překladu spolupracují, musí být tedy znaky pro biblická jména pokud možno jednotná. Došlo ke zjištění rozdílů v používání jmenných znaků u neslyšících a jmennými znaky použity v projektu Bible bez hranic. Tato práce tyto rozdíly popisuje a vyelicitované jmenné znaky rozděluje podle klasifikace Radky Faltínové (2005).
Functioning of proper names in phraseological unit
Naydenova, Natalia ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Stiessová, Jitka (oponent)
(česky): Tématem diplomové práce je "Fungování vlastních jmen ve frazeologických jednotkách." V práci byly prozkoumány frazeologické jednotky s vlastními jmény (tj. antroponimy) ze slovníku "Ruská frazeologie: historický a etymologický slovník", ed. V.M. Mokienko. Předmětem této studie je určit vlastnosti fungování vlastních jmen ve frazeologických jednotkách, vysvětlit a ukázat posun funkce vlastních jmen a identifikovat úlohu vlastních jmen. Během práce byly provedeny následující úkoly: 1) určit a klasifikovat frazeologické jednotky s antroponimy podle důvodu jejich výskytu; 2) vysvětlit pomocí psycholingvistických experimentů, jak (jakým způsobem) vlastní jméno ztrácí svou primární funkci nominativní a získává funkci hodnotící; 3) zkontrolovat získání hodnotící funkce antroponimy na materiálech ruského národního korpusu. V tomto studiu bylo analyzováno kolem 80 frazeologických jednotek s antroponimy. Byly odhaleny změny v rozsahu a obsahu pojmu vlastních jmen ve frazeologických jednotkách. V závěrečné kapitole byly učiněny závěry týkajíci se toho, jak vlastní jména ve frazeologické jednotce získávjí vlastnosti, které lze použít pro neomezený počet denotatu.
Vlastní jména jako potenciální projev "cizosti" v překladu neliterárního textu
Bičíková, Romana ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Jana (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá vlastními jmény v češtině a ve španělštině a překladem vlastních jmen ze španělštiny do češtiny. Teoretická část shrnuje současný stav zkoumané problematiky v češtině a ve španělštině. V češtině se vlastními jmény zabývají jak příručky gramatické, tak onomastické, neboť onomastika je v českém prostředí poměrně rozvinutou lingvistickou disciplínou. Ve španělštině se vlastními jmény zabývají zejména příručky gramatické. V obou jazycích se autoři do značné míry shodují v definici vlastních jmen a v rozdělení vlastních jmen do tříd (antroponyma, toponyma, chrématonyma a jejich podtřídy), španělští autoři nicméně nevydělují chrématonyma jako samostatnou kategorii pod tímto názvem. Na rozdíl od českého prostředí se v prostředí španělském dosud nikdo nevěnoval funkcím vlastních jmen. Na překlad vlastních jmen dodnes existují rozdílné názory. Vlastní jména jsou polyfunkční jednotky, jejichž překládání či nepřekládání je do značné míry podmíněno normami a dobově podmíněnými konvencemi, funkcí textu, textovým typem a žánrem, vztahem pracovních jazyků atd. Autoři též navrhují strategie, které se mohou při převodu vlastních jmen používat. Empirická část stručně charakterizuje vybrané texty z hlediska funkčního stylu, žánru a funkce. Jedná se zde o anotace, texty psané v...
Nový, plzeňský, 4procentní, dolní, užší, shnilý .. O adjektivech v češtině
Spinková, Stanislava
Příspěvek se zabývá adjektivy, zvláště jejich tvořením a deklinací. Autorka se také zaměřuje na nářeční jevy a formální adjektiva mezi příjmeními.
K obecným otázkám onomastiky
ZOUZALOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce sleduje obecné otázky lingvistické disciplíny ? onomastiky. Práce obsahuje část teoretickou zabývající se charakteristikou a historií tohoto vědního oboru a rozpracovává samotné fungování vlastních jmen. Zaměřuje se také na vnitřní členění disciplíny a podává informace o jednotlivých podoborech. Empirická část je zaměřena ve dvou kapitolách na názvy v Českých Budějovicích a rozbor osobního jména. První kapitola reprezentuje vývoj, významové okruhy a motivace českobudějovického názvosloví a následně je proveden rozbor u vybraných názvů s městem úzce souvisejících. Druhá tvoří rozbor antroponyma ?Kristýna Zouzalová?.
Vlastní jména a Český jazykový atlas
Hlubinková, Zuzana
První část příspěvku přináší přehled otázek zaměřených na vlastní jména a publikovaných ve 2., 4. a 5. díle Českého jazykového atlasu. Ve druhé části je zpracován zbytek propriálního materálu v dotazníku pro výzkum českých nářečí.
Funkce toponym v poezii Karla Šiktance
Štěpán, Pavel
Analýza identifikační, symbolické a estetické funkce toponym v poezii K. Šiktance.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.